jak okrást sedláka

V poslední době se čím dál tím víc setkáváme s různými názory na šerm podle fechtbuchů, podle jedněch je to cesta duchovní s vlastním mystičnem, podle jiných je to akademická záležitost zcela odtržená od každodenní reality.

Podle nás, nemá pravdu ani jedna strana a v šermířských knihách (a názorech) se dá jen těžko paušalizovat. Jedni i druzí často tvrdí, že jen jejich cesta je správná a přehlížejí při tom fakta, která jejich názoru odporují. Je pravda, že některé fechtbuchy opěvují Boha, některé jsou (z našeho pohledu) akademické, ale některé jsou i velmi pragmatické.

Podle nás odrážejí fechtbuchy realitu své doby a jsou pevně svázány s potřebami tehdejších šermířů a naopak nejsou předobrazem vznešeného umění šermířského, ale  všední každodennosti.

Na úvod drobná sonda do myšlení jednoho francouzského šlechtice, rytíře a trubadúra. Tedy nedělní chvilka poesie z 12. stol.  jejímž autorem je En Bertrans de Born  v překladu Václava Černého. U tohoto rytíře nějaké mystično, duchovno, lásku a porozumění mimo šlechtický stav lze hledat jen těžko.

Vídám rád, když do kebulí
tříská chámy bič jak muly.
Jen zbohatnou, hned se tulí
k šlechtě. Denně tucty tři
nejmíň by jich uhynuly,
kdyby bylo po mé vůli.
A nechť mi hned nazítří
i má paní selže, lžu-li!

Když chám sprostý získá jmění
ztratí rozum v okamžení;
málo dobré bydlo cení
omrzí ho vzápětí.
Proto dokud prázdný není
jeho měšci bez umdlení
třeba žilou pouštěti,
až zas v žebráka se změní.

Kdo je mírný k svému chámu,
vede ho jen ke lsti, klamu.
Sám si hlupák kope jámu,
přes hlavu mu přeroste.
Nutno včas mu rozbít tlamu,
dřív než sedne na halamu
pýcha, která na sprosté
kupčení jen myslet dá mu.

Nesmíš cháma litovati,
utnou-li mu údy kati
nebo v hrob když hlad ho sklátí;
má jen - Bůh mě ostříhej!
co mu sluší. Nedojati
přihlížejme, jak ho mlátí.
Nikdo nemá chránit jej,
naopak, spíš též mu dáti

Rode chámů potměšilý
v němž se pýcha s lichvou slily,
drzost tvá je nad mé sily!
K Adamovi chceš se vznést,
neptaje se, schopen jsi-li,
zhanobeni tebou byli
Bůh, čest, pravda. Kéž ti jest
zažít mnohou krušnou chvíli!

Po těchto verších vás již asi nepřekvapí jedno folio z Codexu Wallernstein (Cod.I.6.4º.2), jenž popisuje jak okrást sedláka.
Za povšimnutí stojí vyobrazení sedláka jenž má jednu ruku obtočenu vzadu za tělem kolem stromu a vytváří dojem, že je k danému stromu přivázán.

Zde je již překlad a transkribce zmíněného folia
transkribce: Anton Kohutovič
překlad: Zdeněk Utišil
korekce transkribce a překladu: Ondřej Vodička

[74v]

Item ob du einem pauern wild schaczen, so vaß im dy hant zusamen an seinem hals und stich im dardurch, als hie gemalt stet. So maint er mann hab im denn hals abgeschnitten vnd schat nit.

Nuže pokud chceš okrást nějakého sedláka, tak jej chyť rukou na jeho krku a probodni mu jej, jak zde stojí namalováno. Tak si myslí, že mu byl podříznut krk a nebrání se.

No Comments Yet.

Leave a comment

You must be Logged in to post a comment.